Říká se tomu názorová bublina. Díky vyspělým technologiím se můžeme na sociálních sítích internetu obklopit jen lidmi, se kterými názorově souzníme. Tím se ale uzavřeme do jakési bubliny, která nám neumožní vnímat „druhou stranu“. A to je přesně to, oč dnešním technologům moci po celém světě jde. Rozdělit lidi na několik nesmiřitelných táborů, tak aby se jimi dalo lépe manipulovat. Mistrem v utvrzování té své „bubliny“ o jediné pravdě je Tomio Okamura. Jakýkoliv náznak jiného názoru okamžitě znamená zablokování účtu a tím ukončení diskuse. Vidíme to i na jeho tiskových konferencích. Nepříjemné otázky končí okamžitým útokem na novináře a jeho dehonestací.

Proto neškodí občas si zajít na návštěvu do jiných bublin. Jelikož jsou tam názory jasně vymezené, nemá cenu příliš diskutovat, stačí jen číst a dělat si obrázek. Někdy je to vskutku náročné, ale jde to. A tak se objevila na českém Twitteru anketa srovnávající nebezpečnost Moskvy a Bruselu. Zde. Začala tak návodnou otázkou, že bylo hned jasné, jaký je ten správný výsledek: ohrožuje nás Brusel. A hle! Ono to dopadá úplně naopak. Výsledky ještě nejsou konečné, ale 80% respondentů z 2855 zatím označilo jako větší hrozbu Moskvu. To asi nebyla trefa do té správné cílové skupiny.

No nic, tak to zkusíme znovu. Milý „vlastenec“ zadal novou anketu, do které přidal ještě Washington a Peking. Zde. A… Sedm hodin před ukončením hlasování se Moskvou a Pekingem cítí ohroženo dohromady 84% z 2088 hlasujících. Ajaj, zase špatně! Následují nadávky, urážky, posměšné poznámky o Lepšolidech a nevím co ještě.

Uvádím to jako jasnou ukázku neprůstřelnosti toho „mého jedině správného názoru“. Pokud je takový člověk konfrontován s názorem jiné skupiny, nepokouší se nad ním přemýšlet. Okamžitě hledá nepřítele a útočí. Chová se přesně tak, jak si manipulátoři přejí. Naskýtá se otázka, zda by pomohly věcné argumenty. Obvykle nepomohou. Je to mnohokrát vyzkoušené. Existuje totiž stále dost lidí, kteří se pokoušejí s „druhou stranou“ diskutovat, argumentovat, výsledky jsou ale tristní. Zatím nevím o nikom, koho by se podařilo přesvědčit. Na otázku proč tomu tak je, by asi měli odpovědět psychologové.

A přitom jsou věci, které jsou nezpochybnitelné. Podívejme se třeba na tu výše zmíněnou anketu. Bez dotací z „Bruselu“ by u nás prokazatelně nebylo tolik obcí s opravenou nebo nově vybudovanou infrastrukturou. Plynovody, vodovody, chodníky, cyklostezky a mnoho dalšího bylo vybudováno s pomocí dotací EU. Rozjezdy nových firem bez finančního zázemí by se vůbec neuskutečnily. Připomeňme třeba příspěvky na rekvalifikaci a zajištění zaměstnanosti a dalo by se pokračovat. Třeba tím, jak díky dotacím prosperují firmy našeho milého pana premiéra… Pardon, bývalé firmy. Protiargument? „Brusel si nás tím finančně přitahuje a jsme na něm stále víc závislí“.

Je to samozřejmě nesmysl. Přestože jsme zatím čistými příjemci peněz oproti bohatším státům EU, jsou to i naše příspěvky, které do společné pokladny dáváme… „Aha! A víte, kolik bychom si z těch našich příspěvků mohli my sami postavit školek, dálnic a cyklostezek?“ Prdlačku. Ani s dotacemi nejsme schopni postavit pár kilometrů dálnice k hranicím s Rakouskem. Tím samozřejmě netvrdím, že je všechno, co přijde z Bruselu, v pořádku. Jsou věci, které by se slušelo nechat na členských státech a nesnažit se regulovat životy lidí kdejakou prkotinou.

A Moskva? Prokazatelně šíří na naše území falešné zprávy o imigrantech, straší lidi terorismem a ve své vojenské doktríně nás má přímo uvedeny jako nepřátelskou zemi, protože jsme členy NATO. A neštítí se k propagandě použít i nejvyšší představitele státu. To mně osobně stačí, abych měl jasno, kdo nás ohrožuje více. A historie nás učí, že pokud něco přišlo z Ruska, nikdy to nebylo pro naše dobro. Vzpomeňme třeba likvidaci inteligence v padesátých letech nebo sto padesát tisíc po zuby ozbrojených vojáků při „dočasném“ dvacetiletém pobytu u nás.

Stále častěji čtu a slyším o vytváření nového Protektorátu pomocí EU. Připomeňme si, že zatímco německá okupace trvala zhruba šest let, ruská (sovětská) armáda nás okupovala přes dvacet let. Nevím, jaký silnější argument o agresivitě Ruska by ještě mohl zabrat.

Tak čau příště.