Vrchní pumpař peněz Andrej nechápe, jak mohou proti
němu lidi protestovat, když do nich stále pumpuje peníze. Upřesněme, že nikoliv
svoje. Toto je ale způsob vnímání reality člověka s naprosto zvráceným
hodnotovým žebříčkem. Člověka, který nechápe, že lidská existence a
individuální spokojenost jsou složeny z mnoha různých veličin, z nichž ta
materiální je pouze jednou položkou. Mimochodem, něco podobného už pronesl,
když ho vloni v létě vypískali Sokolové na svém sletu.

Jasná rezignace na elementární morální zásady se ovšem line
nejen ze Strakovy akademie, ale i z Hradu. Neustále omílají mantry o
vyhraných volbách, frustraci poražených a podobné hloupé výkřiky. Přirovnal
bych to k automobilovému závodu, ve kterém by se výsledky určovaly podle
pořadí vozů na startovní čáře. My jsme první , tak to zůstane a vy ostatní shut
up. Svědčí to o tom, že se vzrůstajícím tlakem na Babiše a Zemana, u nich
narůstá nervozita z dalšího vývoje.

Je jasné, že s nastupující okurkovou sezónou prázdnin
budou marketingové štáby pracovat na plné obrátky, aby vymyslely do podzimu
nějaký účinný protitah. Zdá se ale, že si postupně uvědomují, že začínají tahat
za kratší konec provazu. Zjevně účelová výměna ministra spravedlnosti byla
onou pověstnou poslední kapkou do naplněného poháru trpělivosti lidí, kterým na morálce záleží. Teď je třeba z něho alespoň
trochu upít, aby nepřetekl. Nedej bože, kdyby se tak vylil!

Dostávám teď často otázku, co se změní, když budou lidé
chodit demonstrovat? Ano, demonstrace jsou od toho, aby něco změnily. Ne však
nutně hned. Tlak, který to na hradní a hlavně vládní věrchušku vytváří, je
postupný a stále zesilující. Teď záleží na tom, co hoši provedou, aby ten
přeplněný pohár nepřevrhli. Jsou na tahu.

Tak čau příště